Obec Peřimov


Obec Peřimov leží na potoce Olšině při úpatí Krkonoš v táhlém a rozevřeném údolí západně od Jilemnice. Obklopena je vrchy Strážníkem (610 m) a Hrobkou (509 m) na jihu a vyvýšeninami Kopaní a Jabloncem (Mánkova vrcha) na severu. Nadmořská výška školy je 394 m n. m., nejnižším bodem je soutok Jizery s Olšinou ve výšce 372 m n. m. Rozloha obce je 663,5 ha. Katastrální území v dolní části obce (západní okraj) lemuje tok řeky Jizery, horní část obce (východní část) přímo navazuje na zastavěnou část obce Mříčná, se kterou vytváří víceméně jednu sociálněekonomickou jednotku. Správní hranicí sousedí Peřimov s obcemi Mříčná, Košťálov, Háje nad Jizerou a Víchová nad Jizerou. Peřimov patří do Libereckého kraje a nejtěsnější vazby má na město Jilemnici, kde se nachází většina důležitých úřadů.

Území obce náleží do klimatické oblasti mírně teplé, vlhké. Průměrné roční srážky jsou 716 – 862 mm, průměrná roční teplota 6,7°C. Obec se rozkládá v severní části Lomnické vrchoviny, v západní části Podkrkonošské pahorkatiny. Terén je mírně až středně členitý s převahou mírných a středních svahů různých orientací. Při severní a jižní hranici se rozkládají větší lesní celky. Na území obce se nachází národní přírodní památka Strážník – světově významné naleziště hvězdovce. Další přírodní zajímavostí je výskyt obřích hrnců v údolí Jizery.

Největší část území je využívána pro zemědělskou produkci – z celkové výměry obce tvoří 68 % zemědělská půda. Na zemědělské půdě hospodaří Zemědělské družstvo Mříčná – Peřimov, částečně soukromníci. Nezemědělská půda se rozkládá na 143 ha a tvoří ji především lesy (138 ha). Zastavěné plochy obce (5 ha) tvoří pouze nepatrné procento z celkové katastrální výměry. Dříve se v obci těžil kvalitní jíl, stavební kámen a z Jizery se získával hrubozrnný písek.

Z pohledu občanské vybavenosti je území převážně závislé na dojíždění do větších středisek osídlení. V Peřimově je obecní úřad, knihovna, hasičská zbrojnice, klubovna OÚ, nové asfaltové hřiště (kde je v zimě skvělé kluzistě – pozn. správce stránky) a prodejna potravin. Dopravní spojení s okolními obcemi obstarává hromadná autobusová doprava. Na dojíždění za prací a do škol je závislá většina obyvatel.

Peřimov se poprvé vyskytuje v písemném materiálu na počátku 17. století jako „Peržimow“, kdy patřil ke hradu Kumburku. První písemná zmínka k určitému datu je k roku 1654, kde se v Berní rule připomíná „Peržimow ves“ (význam názvu – mrazivá dolina). Opět se „Peržimow“ připomíná v roce 1655 v matrice v Horní Branné, ale již roku 1662 se v téže matrice jméno vsi vyskytuje jako „Perzinow“. V dalších letech tvar místního jména obce kolísá – 1713 ves Peržimow, 1765 Pelržimow, 1785 obec Peržimow, 1790 Peržinov. V roce 1835 se jméno obce vyskytuje poprvé bez spřežek téměř v tom tvaru, jak jej známe dnes – Peřimow. V roce 1713 náleží Peřimov ke kostelu v Mříčné. V roce 1789 se uvádí, že Peřimov spadá k panství kumburskému. Správce kumburského panství nechal v roce 1817 postavit školu v místě, kde dnes stojí budova bývalé školy. Tato první škola byly zbourána roku 1886 a téhož roku byla postavena nová. Přespolní pošta byla v obci zřízena 15.10.1889. V roce 1908 začala stavba silnice a v roce 1911 stavba železobetonového mostu přes Jizeru. Roku 1929 došlo v obci k zavedení elektrického osvětlení a v roce 1941 k zavedení telefonu. V roce 1952 bylo založeno JZD, ale to se záhy rozpadlo a bylo obnoveno až v roce 1957.

Na přelomu 19. a 20. století kvetl v obci čilý společenský a kulturní život. Byl založen spolek hasičů (r. 1890), tělocvičná jednota Sokol (r. 1906), spořitelní a záložní spolek, místní kapela a od roku 1878 se datuje počátek divadelní činnosti. Do roku 1937 působil v obci Československý orel, Sdružení katolické mládeže a hospodářský a včelařský spolek.

V současnosti žije v obci přibližně 200 osob. Vývoj počtu obyvatel má dlouhodobě klesající tendenci, a to již od konce devatenáctého století. Roku 1900 žilo v obci 817 obyvatel, v roce 1930 již jen 575 a v roce 1950 pouze 369 obyvatel. Trvale obydlených domů je v obci 62, neobydlených domů 53. Celkový počet bytů v obci je 137, z toho je 83 obydlených a 54 neobydlených.

V obci se nachází několik památek zapsaných v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek Ministerstva kultury ČR:

  • Chalupa čp. 16. Jedná se o roubenou stavbu. Původní charakter byl změněn přestavbou na přelomu 60. a 70. let a velká část stavby tak zůstala bez památkové hodnoty. Dochovala se pouze velká světnice a kvalitní lomenice.
  • Statek „Na Skalí“ čp. 76. Statek, který byl postaven roku 1847, stojí ve velmi svažitém terénu nad místním potokem. Jedná se o kvalitní lidovou architekturu, bohatě rozvinutého komoro-chlévového typu. Stavení je částečně obytné. Nejkrásnější částí statku je průčelí tvořené roubenou stěnou a lomenicí.
  • Kříž. Nachází ve střední části obce, v blízkosti objektu bývalé školy. Jedná se o kříž ze šedého pískovce, jehož podstavec je bohatě zdobený profilovanými římsami. Počátkem 90. let 20. století byl důkladně zrekonstruován.
  • Most přes Jizeru. Jedná se o technickou památku, jednu z prvních železobetonových mostních konstrukcí v našich zemích. Rozpětí mostu je 45 m. Koncem 90. let proběhla jeho rozsáhlá rekonstrukce.
  • Mezi dalšími kulturní památky patří i kříž v horní části obce a památník obětem 1. světové války v prostranství před budovou bývalé školy.

Nejvýznamnějším rodákem je zřejmě Josef Hanuš (1872 – 1955), profesor analytické a potravinářské chemie, rektor ČVUT a člen Královské společnosti nauk.

Mojmír Zemánek

Sjezd rodáků v Peřimově 2015

Reportáž z Peřimovské desítky 2013

 Reportáž z Dětského odpoledne 2013

Napsat komentář

Archiv článků

Video Svazku obcí